Do stopy!

20.01.2011

 

Šumava a Krkonoše patří k jedněm z mála regionům Česka, kde počítají, že si hosté s sebou rádi vezmou i své čtyřnohé přátele. Možná si zde majitelé penzionů a hotelů uvědomily výhody nezakazování pobytů se zvířaty, čímž myslím oblibu tuzemské turistiky a vysokou loajalitu k místům, kde byli lidé se svými mazlíčky spokojeni. Šumavská Kvilda patří bezesporu k zimním rájům i pro pejskaře. Není tedy těžké ubytování sehnat. My se už leta vracíme do Ski penzionu pod sjezdovkou v centru obce, kde i výtečně vaří. Vyzkoušený máme také aparthotel Teddy, kde jsou 4 apartmány připraveny pro ubytování s domácími miláčky. Stravovat se chodíme porůznu, pejsci vesměs do restaurací smějí, kromě již zmíněného Ski penzionu chodíme také ke Králi Šumavy, U Pily nebo do penzionu Pohoda.

Osobně mám Šumavu ráda od mala, kdy jsme jezdili za příbuznými dovádět na statek a spát na seně. Zima ovšem jako sezóna vévodí, lyžařské a sáňkařské podmínky jsou dobré a pro běžkaře je radost vyrazit do stopy na různé strany. Klasický výlet je z Kvildy na Prameny Vltavy nebo Bučinu, přes Černou horu, na Modravu a cestou se nezapomenout zastavit např. na pečené kolínko v hotelu Rankl, kde sláva jejich kuchyně přesahuje hranice Šumavy a s pejsky není problém žádný.

A jak se psem do stopy? Podle velikosti, věku a povahy „sportovce či gaučáka“. Každý to musí odhadnout sám, nicméně není dobré podcenit ve všech případech několik věcí: aby pes neomezoval jiné běžkaře, neskákal na ně a nepřekážel hlavně při sjezdu, nenechávat ho zbytečně rozdupat stopu a zanechávat exkrementy, které po zmrznutí mohou být vážnou překážkou ostatním lyžařům. A stejně jako u kola neulítat malého psa, se zmrzlými packami dvojnásob. V rodině máme malé i velké psy, nicméně pro naši převahu jezevčíků máme různé fígle: buď kratší trasa, nebo jeden pěší turista s vlastním programem (navíc Zuzka ráda sáňkuje a bobuje) a děda na úkor svého lyžařského pohodlí nosí brašnu, ve které svou Amálku průběžně nese, když se unaví. Konkrétně se mu osvědčila sportovní taška nebo lehací nosítko pro mimina, které Amálka podědila po vnučce. Nechtěla bych tedy vidět dědovi pády při prudkém sjezdu, ale už takto najezdili opravdu hodně sněžných kilometrů. Až na to jedno vyhozené rameno se jim nikdy nic nestalo. Ale děda je extra kategorie "zodpovědnosti", který svého psa bere všude za každou cenu, a to i na motorku ....

Martina Pupcsiková

www.dovolena-se-psem.cz

Ski penzion, Kvilda, oblast: Šumava